Apple vydal M6, první 2nm čip světa. Intel se do naší tabulky vešel jen díky zásuvce

Apple v úterý 25. srpna představil M6 — vůbec první čip vyrobený dvounanometrovým procesem — a spolu s ním M5 Ultra s až 36 procesorovými jádry. Šesté generaci Apple Silicon je teprve pár dní a už teď je jasné, že přepisuje tabulky, které jsme si připravili pro M5.

Když Apple v listopadu 2020 nacpal do MacBooku Air čip z iPadu, znělo to jako marketingový trik s krátkou životností. Šest let a šest generací později má nejrychlejší jednovláknový procesor na trhu logo nakousnutého jablka, sedí v Macu mini za cenu lepšího mobilu a v zátěži spotřebuje míň, než kolik si desktopový Intel bere v klidu na ploše.

Přesně to je moment, na který se vyplatí podívat s tabulkami a čísly, ne s dojmy. Vytáhli jsme skóre Geekbench 6 napříč celou historií Apple Silicon, přidali aktuální konkurenci od Qualcommu a AMD a nakonec vedle nich postavili to, s čím dnes soupeří Intel. Výsledek je pro Intel nepříjemný a pro Qualcomm překvapivě dobrý.

Pozor na jednu věc hned na začátku: u M6 a M5 Ultra zatím neexistují ověřená naměřená skóre — čipy se dostanou do prodeje až 22. září. Čísla u nich v tabulkách níž jsou odhady dopočítané z oficiálních tvrzení Applu a v tabulkách je tak i označujeme. Všechno ostatní jsou reálné průměry z databáze Geekbench 6.

Co je M6 a proč jsou ty dva nanometry důležité

M6 má 12 procesorových jader v konfiguraci, kterou Apple popisuje jako 2 „super" jádra, 4 výkonná a 6 úsporných — o dvě jádra víc než M5. K tomu 12jádrovou grafiku s neurálním akcelerátorem v každém jádře, zdvojený 16jádrový Neural Engine, až 32 GB sjednocené paměti a propustnost 170 GB/s.

Zásadní je ale výrobní proces. M6 je první sériový čip na světě vyrobený procesem 2 nm (TSMC N2), zatímco celá řada M3 až M5 běžela na různých variantách 3nm procesu. Menší tranzistory znamenají buď vyšší takt při stejné spotřebě, nebo stejný výkon při nižší — a Apple si evidentně vybral obojí naráz.

Oficiální tvrzení Applu jsou střízlivější, než by člověk u „nové generace" čekal: až 1,2× vyšší vícevláknový výkon než M5 a 2,4× oproti M1. Zato u grafiky pro AI úlohy slibuje skoro 30 % nad M5 a víc než osminásobek M1. Marketingová věta „nejrychlejší jednovláknový výkon na světě" z oficiálního oznámení je pak přesně to, co se čekalo — a co zatím nikdo nezávisle nezměřil.

Čip debutuje v novém Macu mini, který jde do prodeje 22. září 2026. Verze M6 Pro ani M6 Max Apple nepředstavil a podle dosavadních zpráv se u téhle generace ani nechystají; obnovený 14" MacBook Pro se základním M6 se čeká v říjnu.

Šest let, které přepsaly notebookový trh

Apple Silicon je architektura ARM, tedy stejná rodina, ze které pochází procesor v každém telefonu. Roky platilo, že ARM znamená „úsporné, ale pomalé". Apple to obrátil tím, že vzal telefonní jádro, dal mu obří vyrovnávací paměť, širokou instrukční frontu a přilepil na stejný křemík paměť RAM. Vznikl SoC, kde procesor, grafika, neurální jádra i paměť sdílí jeden čip a jednu paměťovou sběrnici.

Cena za to je nulová modularita — paměť ani grafiku po nákupu nevyměníte. Odměnou je latence a spotřeba, se kterou se klasická sestava „procesor plus samostatná paměť plus samostatná grafika" pere jen těžko.

Základní čipy: M1 až M5

Nejdřív ta nejjednodušší linka — základní čip bez přívlastku, tedy to, co pohání MacBook Air, Mac mini a nejlevnější MacBook Pro. Skóre M1 až M5 jsou průměry z databáze Geekbench 6, hodnoty u M6 jsou odhad z tvrzení Applu.

Za šest generací je to zhruba +94 % v jednom jádře a +150 % ve všech jádrech dohromady — a Apple sám mluví o 2,4násobku M1, takže se ta čísla potkávají. Zajímavější než celkový součet je ale jeho rozložení: mezi M1 a M2 přidal Apple 11 %, mezi M2 a M3 zhruba 18 %, mezi M3 a M4 skoro 20 %, mezi M4 a M5 dalších 13 % a M6 slibuje 20 %. Žádná generace nebyla nudná, což se o konkurenci ve stejném období říct nedá.

Všimněte si, kde ten dvacetiprocentní skok u M6 vzniká: ze dvou přidaných jader, ne z dramaticky rychlejšího jádra. Apple u M6 neslibuje žádný konkrétní nárůst jednovláknového výkonu, jen že bude „nejrychlejší na světě" — což byl ostatně už M5. Dva nanometry se tentokrát projevily spíš v grafice a v neurálních akcelerátorech než v holém taktu.

Pozor na jednu věc, kterou tabulky nezachytí: M4 byla ta generace, kdy se posunulo hlavně jednovláknové skóre, zatímco M5 přidal spíš v grafice a v neurálních akcelerátorech zabudovaných přímo do GPU. Pokud vás zajímá běh jazykových modelů lokálně na notebooku, je to podstatnější rozdíl než těch 13 % v CPU.

Pro, Max, Ultra: kde se láme desktop

Zajímavá čísla začínají u větších verzí. Zatímco základní M-čip cílí na tenký notebook, varianty Pro, Max a Ultra jsou přímý útok na pracovní stanice.

Všimněte si tří věcí. Za prvé: M5 Max v notebooku překonává M3 Ultra, tedy donedávna vrcholný čip pro stolní Mac Studio, který má o 14 jader víc. Za druhé: M5 Pro se od M5 Max liší jen okrajově — obě verze mají 18 procesorových jader a v CPU testech je mezi nimi rozdíl v řádu jednotek procent. Rozdíl je v grafice a paměťové propustnosti, ne ve výpočetním výkonu. Kdo si připlácí za Max kvůli tabulkám v Excelu, plýtvá.

Za třetí, a to je novinka z minulého týdne: M5 Ultra vznikl spojením čtyř křemíkových destiček přes UltraFusion a nabízí až 36 procesorových jader (12 „super" a 24 výkonných), až 80 grafických jader, 32jádrový Neural Engine, až 512 GB sjednocené paměti a propustnost 1,2 TB/s. Proti M3 Ultra Apple slibuje 1,25× vyšší jednovláknový a 1,3× vyšší vícevláknový výkon, 40 % rychlejší grafiku a 4,5násobek výpočetního výkonu pro AI.

Ta půltera terabajtu paměti není překlep a je to nejzajímavější číslo z celého uvedení. Sjednocená paměť znamená, že k ní má přímý přístup i grafika — a 512 GB je kapacita, do které se vejde velký jazykový model, na který byste jinak potřebovali několik serverových karet za cenu bytu. Právě tímhle, ne skóre v Geekbenchi, Mac Studio konkurenci nejvíc tlačí ke zdi.

Recenzenti z Notebookchecku navíc naměřili, že 14palcový MacBook Pro s M5 Max ve dlouhé zátěži termálně škrtí — v testu spotřeboval 84 W oproti 117 W u šestnáctipalcové verze. Stejný čip, jiná chladicí soustava, jiný výsledek. To je detail, který v žádné oficiální tabulce nenajdete.

Konkurence: Qualcomm dohnal, Intel a AMD ne

A teď to hlavní srovnání. Do jedné tabulky jsme dali vrchol Applu, vrchol Qualcommu, nejlepší mobilní čipy Intelu a AMD a pro kontext i dva desktopové procesory, které se strkají do plnotučných skříní s 250W napájením. Tady záměrně pracujeme jen s naměřenými hodnotami — M6 ani M5 Ultra se do téhle tabulky nedostanou, dokud je někdo nezávisle nezměří. Až se tak stane, náskok Applu se v obou sloupcích ještě zvětší.

Přečtěte si ten první a čtvrtý řádek ještě jednou. Notebookový čip Applu je v jednom jádře o 27 % rychlejší než vlajkový desktopový Intel, který má šest jader navíc a zásuvku ve zdi. A ve vícevláknovém testu, kde by desktop měl mít domácí výhodu, je M5 Max pořád o čtvrtinu napřed.

Druhé překvapení je Qualcomm. Snapdragon X2 Elite Extreme dotáhl jednovláknový výkon na 4 080 bodů, tedy na 95 % Applu — po letech, kdy se ARM na Windows používal hlavně jako varovný příběh. V praxi ho ale pořád brzdí emulace x86 aplikací a fakt, že Windows on ARM má stále méně nativního softwaru než macOS.

A co Intel? Zázrak se odkládá

Intelova pozice v téhle tabulce se dá shrnout jednou větou: firma dodává slušné procesory do kategorie, kterou už nedefinuje.

Panther Lake, představený na CES 2026, je pro Intel důležitý hlavně proto, že běží na vlastním procesu 18A. Výkonově je to ale posun o 15–19 % oproti předchozí generaci Core Ultra 9 285H — solidní iterace, která pořád končí zhruba tam, kde byl Apple s čipem M4 v roce 2024. Nejzajímavější část Panther Lake je integrovaná grafika Xe3, ne procesorová jádra.

Skutečnou naději představuje až Nova Lake s novými jádry Coyote Cove a Arctic Wolf. Úniky mluví o 28jádrovém modelu Core Ultra 9 4950K jako o prvním kroku a o pozdější verzi s až 52 jádry. Termín se ale postupně posouvá z konce roku 2026 na začátek 2027 a všechno, co dnes existuje, je neověřený snímek obrazovky z CPU-Z od anonymního zdroje. Do té doby má Intel v notebookovém segmentu problém, který se nedá vyřešit slevou.

Výkon na watt je ta skutečná pointa

Kdo chce Apple Silicon shodit, obvykle argumentuje tím, že se srovnává notebook s desktopem a že Geekbench přeje architektuře ARM. Jenže právě spotřeba je místo, kde je rozdíl nejméně diskutabilní.

• M5 Max v šestnáctipalcovém MacBooku Pro: 117 W průměrně ve vícevláknové zátěži, 21,5 W v jednovláknové.
• Core Ultra 9 285K: 125 W základní TDP, v turbu běžně přes 250 W — a to bez grafické karty.
• Ryzen 9 9950X3D: 170 W TDP, špička podobná.

Apple tedy dosahuje vyššího skóre při zhruba poloviční spotřebě procesoru, a to včetně integrované grafiky, která by u konkurence byla samostatná karta s vlastním napájením. Právě proto vydrží MacBook Pro na baterii pracovní den, zatímco herní notebook s Ryzenem AI Max+ 395 jde po dvou hodinách hledat zásuvku.

Bonus: telefon, který v jednom jádře poráží desktopový Ryzen

Aby to nebylo tak jednoduché, přidáváme čip, který se do žádné z předchozích tabulek nevešel, protože se vejde do kapsy.

Ano, čtete správně. Telefon má v jednovláknovém testu vyšší skóre než vlajkové desktopové procesory Intelu i AMD a v jednom jádře porazí i notebookový čip M3. Ve vícevláknovém testu je to pochopitelně jiný příběh — šest jader v telefonu prostě nepřebije šestnáct v počítači. Ale jako ilustrace toho, kam se za deset let posunula mobilní architektura, to stačí.

Kde ta čísla lžou

Než si na základě téhle tabulky objednáte MacBook, čtyři poznámky:

1. Geekbench není práce. Měří krátké dávky ve vyrovnávací paměti, což vyhovuje čipům s velkými cache a rychlou pamětí. V dlouhém renderu v Blenderu nebo při kompilaci obřího projektu se odstupy smrsknou a někdy i obrátí.
2. Verze se liší. Geekbench 6.5 a 6.7 dávají u stejného čipu odchylku v řádu procent. Skóre z různých zdrojů proto nikdy nesrovnávejte na desetiny.
3. Software rozhoduje víc než křemík. Pokud stojíte a padáte s aplikací, která existuje jen pro Windows a x86, je nejrychlejší jednovláknový čip světa k ničemu.
4. Cena. MacBook Pro s M5 Max začíná na částce, za kterou pořídíte desktop s Ryzenem 9950X3D a pořádnou grafickou kartu. Výkon na watt je skvělý argument; výkon na korunu je jiná disciplína.
5. Odhady nejsou měření. Hodnoty u M6 a M5 Ultra jsou dopočítané z procent, která uvedl výrobce ve vlastní tiskové zprávě. Takové číslo se od naměřené reality obvykle liší o jednotky procent oběma směry — a u nové architektury klidně i o víc.

Co bude dál

Nejbližší milník je 22. září, kdy se M6 v Macu mini dostane k prvním kupcům — a tím pádem i do databáze Geekbench. Do té doby jsou všechna čísla u M6 a M5 Ultra jen dopočty z tiskové zprávy. V říjnu se čeká 14" MacBook Pro s M6, přepracovaný model s čipem M7 pak podle úniků až v první polovině roku 2027.

U konkurence je rozvrh podobně jasný a pro Intel podobně nepříjemný. Qualcomm má se Snapdragonem X2 poprvé produkt, který se dá bez ostudy postavit vedle Applu. AMD slibuje s architekturou Zen 6 výrazný skok na rok 2027. A Intel má Nova Lake, o kterém zatím víme jen to, co ukázal jeden rozmazaný screenshot z CPU-Z — a jehož termín se z konce roku 2026 posunul na začátek 2027.

Přechod na ARM v noteboocích se z otázky „jestli" definitivně stal otázkou „kdy a s jakým softwarem". Šest let po M1 už o tom nediskutují ani skeptici — jen počítají watty. A od minulého týdne i nanometry, protože v téhle disciplíně je Apple s dvojkou zatím sám.